Počet

na stránce definice derivace jsme našli výraz pro derivaci přirozené logaritmické funkce \(y = \ln x:\)

\

nyní zvažujeme logaritmickou funkci s libovolnou základnou a získáme vzorec pro její derivaci.

Vezměme si tedy logaritmickou funkci \(y = {\log _a}x,\), kde báze \(a\) je větší než nula a není rovna \(1:\) \(a \ gt 0\), \(a \ne 1\). Podle definice derivátu dáváme přírůstek \(\Delta x \ gt 0\) nezávislé proměnné \(x\) za předpokladu, že \(x + \ Delta x \ gt 0\). Logaritmická funkce se zvýší o hodnotu \(\Delta y\), kde

\

vydělte obě strany \(\Delta x:\)

\ = \frac{1} {{\Delta x}} {\log _a}\frac{{x + \ Delta x}}{x} = \frac{1} {{\Delta x}} {\log _a}\left ({1 + \ frac {{\Delta x}}{x}} \right).\]

označte \({\frac {{\Delta x}}{x}} = {\frac{1}{n}}\). Pak může být poslední relace přepsána jako

\

pomocí vlastnosti power pro logaritmy získáme:

\

Předpokládejme, že \(\Delta x \to 0\) (v tomto případě \(n \ to \ infty\)), najdeme limit poměru přírůstků, tj. derivace logaritmické funkce:

\ = \frac{1}{x} {\log _a}\left.\]

zde jsme použili vlastnost limitu složené funkce vzhledem k tomu, že logaritmická funkce je spojitá. Limit v hranatých závorkách konverguje ke slavnému trancendenciálnímu číslu \(e\), které se přibližně rovná \(2.718281828 \ ldots:\)

\

v důsledku toho má derivace logaritmické funkce Tvar

\

podle vzorce pro změnu základny pro logaritmy máme:

\

tak,

\

pokud \(a = e\), získáme přirozený logaritmus, jehož derivace je vyjádřena vzorcem \({\left ({\ln x} \right)^ \ prime } = {\frac{1}{x}}.\)

zaznamenáváme další důležitý zvláštní případ-derivaci společného logaritmu (k základně \(10\)):

\

kde číslo \(M\) je rovno \(M = {\log _{10}}e \ cca 0.43429 \ ldots \)

Všimněte si, že jsme odvodili vzorec \(\left ({{{\log }_a}x} \right)^ \ prime = \frac{1}{{x\ln a}}\) z prvních principů – pomocí limitní definice derivace. Jako logaritmická funkce se základnou \(a\) \(\left ({a \ gt 0}\right.\), \(\Levá.{a \ne 1} \ right)\) a exponenciální funkce se stejnou základnou tvoří dvojici vzájemně inverzních funkcí, derivaci logaritmické funkce lze také nalézt pomocí věty o inverzní funkci.

Předpokládejme, že dostaneme dvojici vzájemně inverzních funkcí \(y = f\left( x \right) = {\log_a}x\) a \(x = \varphi \left( y \right) = {a^y}.\ ) Pak

\

v konkrétním případě \(a = e\) je derivace dána

\

v níže uvedených příkladech určete derivaci dané funkce.

Vyřešené problémy

kliknutím nebo klepnutím na problém zobrazíte řešení.

Příklad 1

\

Příklad 2

\

Příklad 3

\

Příklad 4

\

Příklad 5

\

Příklad 6

\

Příklad 1.

\

řešení.

Diferencujte pomocí kvocientního pravidla:

\

kde \(x \ gt 0.\)

příklad 2.

\

řešení.

pomocí pravidel součinu a rozdílu máme

\^\prime = {\left( {x\ln x} \right)^\prime } – x‘ = x’\ln x + x{\left( {\ln x} \right)^\prime } – x‘ = 1 \cdot \ln x + x \cdot \frac{1}{x} – 1 = \ln x + \cancel{1} – \cancel{1} = \ln x\;\;\left( {x \gt 0} \right).\]

příklad 3.

\

řešení.

pomocí pravidla produktu, pravidla řetězce a derivace přirozeného logaritmu máme

\

příklad 4.

\

řešení.

\^ \ prime = \ frac{1}{{{x^2} – 2x}} \cdot \left ({{x^2} – 2x} \right)^ \ prime = \ frac{{2x-2}}{{{x^2} – 2x}}.\]

příklad 5.

\

řešení.

podle pravidla výkonu a pravidla řetězce,

\^\prime = – 1 \ cdot {\left ({\ln x} \right)^ {- 2}} \cdot \left ({\ln x} \right)^\prime = – \ frac{1} {{{{\ln} ^2}x}} \cdot \frac{1}{x} = – \frac{1}{{x\, {{\ln} ^2}x}}.\]

příklad 6.

\

řešení.

podle pravidla řetězce,

\

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.