Počet
na stránce definice derivace jsme našli výraz pro derivaci přirozené logaritmické funkce \(y = \ln x:\)
nyní zvažujeme logaritmickou funkci s libovolnou základnou a získáme vzorec pro její derivaci.
Vezměme si tedy logaritmickou funkci \(y = {\log _a}x,\), kde báze \(a\) je větší než nula a není rovna \(1:\) \(a \ gt 0\), \(a \ne 1\). Podle definice derivátu dáváme přírůstek \(\Delta x \ gt 0\) nezávislé proměnné \(x\) za předpokladu, že \(x + \ Delta x \ gt 0\). Logaritmická funkce se zvýší o hodnotu \(\Delta y\), kde
vydělte obě strany \(\Delta x:\)
označte \({\frac {{\Delta x}}{x}} = {\frac{1}{n}}\). Pak může být poslední relace přepsána jako
pomocí vlastnosti power pro logaritmy získáme:
Předpokládejme, že \(\Delta x \to 0\) (v tomto případě \(n \ to \ infty\)), najdeme limit poměru přírůstků, tj. derivace logaritmické funkce:
zde jsme použili vlastnost limitu složené funkce vzhledem k tomu, že logaritmická funkce je spojitá. Limit v hranatých závorkách konverguje ke slavnému trancendenciálnímu číslu \(e\), které se přibližně rovná \(2.718281828 \ ldots:\)
v důsledku toho má derivace logaritmické funkce Tvar
podle vzorce pro změnu základny pro logaritmy máme:
tak,
pokud \(a = e\), získáme přirozený logaritmus, jehož derivace je vyjádřena vzorcem \({\left ({\ln x} \right)^ \ prime } = {\frac{1}{x}}.\)
zaznamenáváme další důležitý zvláštní případ-derivaci společného logaritmu (k základně \(10\)):
kde číslo \(M\) je rovno \(M = {\log _{10}}e \ cca 0.43429 \ ldots \)
Všimněte si, že jsme odvodili vzorec \(\left ({{{\log }_a}x} \right)^ \ prime = \frac{1}{{x\ln a}}\) z prvních principů – pomocí limitní definice derivace. Jako logaritmická funkce se základnou \(a\) \(\left ({a \ gt 0}\right.\), \(\Levá.{a \ne 1} \ right)\) a exponenciální funkce se stejnou základnou tvoří dvojici vzájemně inverzních funkcí, derivaci logaritmické funkce lze také nalézt pomocí věty o inverzní funkci.
Předpokládejme, že dostaneme dvojici vzájemně inverzních funkcí \(y = f\left( x \right) = {\log_a}x\) a \(x = \varphi \left( y \right) = {a^y}.\ ) Pak
v konkrétním případě \(a = e\) je derivace dána
v níže uvedených příkladech určete derivaci dané funkce.
Vyřešené problémy
kliknutím nebo klepnutím na problém zobrazíte řešení.
Příklad 1
\
Příklad 2
\
Příklad 3
\
Příklad 4
\
Příklad 5
\
Příklad 6
\
Příklad 1.
\
řešení.
Diferencujte pomocí kvocientního pravidla:
kde \(x \ gt 0.\)
příklad 2.
\
řešení.
pomocí pravidel součinu a rozdílu máme
příklad 3.
\
řešení.
pomocí pravidla produktu, pravidla řetězce a derivace přirozeného logaritmu máme
příklad 4.
\
řešení.
příklad 5.
\
řešení.
podle pravidla výkonu a pravidla řetězce,
příklad 6.
\
řešení.
podle pravidla řetězce,