Learning to be a wanderer
“ vždycky jsem byl spisovatel. Už od dětství jsem psal o významných věcech v mém životě, “ sdílí biskup konference v Iowě Laurie Haller a vzpomíná na svou ranou kroniku dvoutýdenního výletu na západ se svou rodinou. Její otec, který pracoval v komerční tiskárně, dokonce dal její spisy o cestě dohromady do malé knihy pro ni.
nyní, o několik let později, biskup Laurie vidí kroniku své cesty z července 2018, náročného Treku v Nepálu se svou dcerou Talithou, publikovanou v nové knize putování do milosti: cesta objevování a naděje. Kniha nejen líčí aspekty cesty, ale také jde do některých větších lekcí vedení a života, které ze zkušenosti získala.
Neočekávaná cesta
cesta se téměř nestala. Jen něco málo přes týden předtím si biskup zlomil zápěstí poté, co se při procházce zhroutila. Ale i když to bylo bolestivé, viděla lekci, kterou je třeba se naučit. „Zápěstí bylo symbolem mé vlastní zlomeniny. Potřebovala jsem čas ustoupit, “ vysvětluje. „Učil jsem se lekce o tom, jak nést své břemeno a nechat svou dceru, aby se o mě postarala.““
klikněte sem a poslechněte si podcast rozhovoru s biskupem Lauriem o putování do milosti
odhodlaně pokračovat, ona a její dcera měli další neúspěch, když problémy s počasím znamenaly, že si museli vybrat jiný trek, než se původně plánovalo. Nakonec si vybrali okruh Manaslu, což znamenalo ujít 150 mil během nepálského období dešťů. „To pro mě nebude snadné, protože všechno bylo kluzké.“ Byly to jen kameny a bláto a já jsem nemohl dát na levé zápěstí žádnou váhu.“
měli dva společníky, průvodce jménem Rajiv a vrátného jménem Bishal. „Každý den byl plný dobrodružství, nečekaných zvratů, které bychom nikdy nepovažovali za možné,“ vzpomíná biskup Laurie a poznamenává, jak moc ona a její dcera závisely na moudrosti, pomoci a tvrdé práci jejich průvodce a vrátného. „Měli jsme několik napjatých okamžiků, ale dokázali jsme se navzájem ctít a respektovat. Pro mě to byla životní zkušenost.“
putování podle designu
název její knihy byl pečlivě vybrán. Biskup Laurie se nazývá poutníkem nebo „peregrinou“ (používá latinský termín, který má ráda), aby zdůraznila hodnotu putování mimo vlast bez konkrétního cíle. Náboženští lidé bývají spojováni s více cílenými poutníky, ale je také důležité občas bloudit.
“ když putujete, jste po celou dobu otevřeni Bohu a nikdy přesně nevíte, kde skončíte. Přesně to se stalo při mé cestě do Nepálu. Byl to úplně jiný trek a jiný zážitek, než jsme s dcerou předpokládaly,“ říká.
“ kamkoli jdu, rád najdu místa, která jsou mimo vyšlapanou cestu. Jsem také peregrina v tom smyslu, že jsem vždy cestoval a odcházel tam, kam mě církev povolala,“ upozorňuje biskup. „Bůh mě poslal do Iowy.“
čas na obnovu
biskup Laurie se považuje za šťastnou, že je součástí denominace, která chápe potřebu vyhrazeného času na obnovu pro vedoucí služby. „Časy pryč jsou naprosto kritické, takže vždy povzbuzuji duchovenstvo, aby si vzal čas na obnovu. Je to ministerstvo péče o sebe. Je to služba znovuzískání perspektivy, znovuzískání hlubšího vztahu s Kristem.“
věří, že každý musí najít způsob, jak si odpočinout od své práce. „To je to, co mě přimělo jít do Nepálu na prvním místě. Neodpočívala jsem své tělo žádným úsekem představivosti, “ objasňuje. „Ale v mnoha jiných ohledech to byl svatý odpočinek, protože jsem měl možnost plně se soustředit na Boží přítomnost na tomto Treku.“
tentokrát bloudit, cestovat a odpočívat z ní dělá lepšího duchovního vůdce. „Pokaždé, když jsem byl schopen vstoupit do obnovovací dovolené, jsem velmi zdůrazněn, později se vrátím do aktivní služby a pokusím se přinést to, co jsem se naučil, do svých každodenních činností, abych mohl žít vyvážený život.“
vidět božské v sobě
slovo namaste se stalo velmi důležitým pro biskupa během její cesty v Nepálu. Což znamená: „Klaním se v tobě božskému,“ setkala se s tím všude. „Dokonce i ty nejmenší děti, ty nejmenší děti, by držely ruce k srdci a říkaly „Namaste“. Pokaždé.“To ji přimělo přemýšlet o tom, jak ve svém vlastním životě každý den prochází tolika lidmi, aniž by o nich uznala nebo přemýšlela.
“ kolikrát dáváme své vlastní zájmy nad zájmy druhých? Známe vůbec naše sousedy? To jsou otázky, které si pokládám od doby, co jsem se vrátil. Pokud bychom to dokázali obnovit tady ve Spojených státech, kdybychom nebyli tak zaneprázdněni a zaneprázdněni, mohli bychom udělat větší rozdíl než nyní, “ tvrdí.
naučit se putovat
„je to kniha, která nás povzbuzuje, abychom zvážili důležitost putování,“ říká biskup Laurie o putování do milosti. Kniha je uspořádána do šesti kapitol, takže ji lze snadno použít pro malou skupinovou studii nebo studii během postní doby, a každá kapitola končí otázkami, které čtenáři musí zvážit.
„doufám, že se všichni naučíme, jak být poutníky, jak být peregrinas nebo peregrinos, kteří vždy chodí po tváři země, aby objevili Boha v jiných a byli schopni prohloubit svůj vlastní duchovní život, abychom mohli reagovat na Boží volání,“ vysvětluje.
“ putování do milosti je život, který si vybereme, a když se protáhneme za naše hranice, je to vždy milost, která nás vede domů.“