Být dobrým překladatelem
příspěvek prezentovaný na druhé mezinárodní konferenci „kritická analýza diskurzu: poselství média“ v Jemenu, Hodeidah University, říjen, 2003
kromě toho, že jsme členem naší země, jsme členy světové komunity, což nám dává globální identitu. Proto je pro nás zcela přirozené přemýšlet o světových záležitostech a spolupracovat při řešení světových problémů. K tomu je prvním a nejdůležitějším nástrojem“ jazyk“, který je společensky určen. Naše přesvědčení a ideologie se vždy odrážejí v našem způsobu mluvení, ačkoli spojení jsou skrytá a pouze“ kritická jazyková studie “ odhaluje tato skrytá spojení v diskurzu.
dále víme, že kultura národa vzkvétá interakcí s jinými kulturami. Kulturní rozmanitost otevírá naše oči lidským právům, ale kulturní rozmanitost lze rozpoznat pouze prostřednictvím diskusí, což nás vede zpět k hlavnímu nástroji diskuse: „jazyk.“
role jazyka v rozvojovém světě se zhmotňuje prostřednictvím „překladu“, a protože kritické Jazykové studium se zabývá procesy výroby a interpretace textů a způsobem, jakým jsou tyto kognitivní procesy společensky formovány, lze jej považovat za alternativní přístup k překladatelským studiím.
svět se zmenšuje a zmenšuje, protože systémy komunikace a informací se vyvíjejí a stávají se stále sofistikovanějšími. V procesu tak rychlé výměny informací a za účelem zlepšení kulturních kontaktů je jedna věc nevyhnutelná, a to je “ překlad.“Proto je potřeba kompetentních překladatelů a tlumočníků.
jak již bylo zmíněno, celý svět prochází složitými změnami v různých oblastech, jako je technologie a vzdělávání. Tyto změny mají nutně důležitý vliv na systémy vysokoškolského vzdělávání, včetně programů školení překladatelů.
podle Shahvaliho (1997) nejsou teoretické znalosti a praktické dovednosti samy o sobě dostatečné k přípravě studentů na vývoj v oboru. Je potřeba schopnost přizpůsobit se; proto je nutné zaměřit se na sebeaktualizaci studentů a rozvíjet jejich relevantní mentální, komunikační a plánovací dovednosti.
školení překladatelů je důležitým úkolem, který by měl mít vysokou prioritu. Služba, kterou překladatelé poskytují k posílení kultur a výchově jazyků, byla v celé historii významná. Překladatelé jsou agenti pro přenos zpráv z jednoho jazyka do druhého, při zachování základních kulturních a diskurzálních myšlenek a hodnot (Azabdaftary, 1996).
úkolem překladatele je vytvořit podmínky, za kterých může autor zdrojového jazyka a čtenář cílového jazyka vzájemně komunikovat (Lotfipour, 1997). Překladatel používá základní význam přítomný ve zdrojovém textu k vytvoření nového celku, jmenovitě cílového textu (Farahzad, 1998).
vzhledem k těmto skutečnostem je otázkou: jaké dovednosti jsou potřebné k podpoře překladatelských schopností? A jak se člověk může stát dobrým překladatelem?
prvním krokem je rozsáhlé čtení různých překladů různých druhů textů, protože překlad vyžaduje aktivní znalosti, zatímco analýza a hodnocení různých překladů vyžaduje pasivní znalosti. Proto by se receptivní dovednosti měly rozvíjet před produktivními; tj. posílením jejich pasivních znalostí studenti nakonec zlepší své aktivní znalosti. Vnímavé dovednosti zlepšují jazykovou intuici studentů a připravují je na skutečný překlad.
dobrý Překladatel je někdo, kdo má komplexní znalosti zdrojových i cílových jazyků. Studenti by měli číst různé žánry ve zdrojovém i cílovém jazyce, včetně moderní literatury, současná próza, noviny, časopisy, reklamy, oznámení, instrukce, atd. Znalost všech těchto žánrů je důležitá, protože implicitně přenášejí kulturní aspekty jazyka. Doporučuje se také odborné čtení: čtení nedávno publikovaných článků a časopisů o teoretických a praktických aspektech překladu. Články nejen zlepší čtenářské dovednosti studentů obecně, ale také jim poskytnou poznatky, které budou podvědomě aplikovány při skutečném překladu.
“ psaní “ dovednosti, tj. schopnost psát hladce a správně ve zdrojovém i cílovém jazyce, jsou také důležité. Psaní je ve skutečnosti hlavním úkolem překladatele. Studenti by se měli seznámit s různými styly psaní a technikami a principy editace a interpunkce ve zdrojovém i cílovém jazyce. Úpravy a interpunkce zlepšují kvalitu a čitelnost překladu (Razmjou, 2002).
kromě toho by překladatelé měli mít dobré ucho pro zdrojové i cílové jazyky; tj. měli by být ostražití, aby vyzvedli různé výrazy, idiomy a specifickou slovní zásobu a jejich použití a uložili je do svých myslí, aby je mohli použít později. To je ve skutečnosti to, čemu říkáme zlepšení „intuice“.“Intuice není něco, co by se mělo rozvíjet ve vakuu; spíše potřebuje praxi a pevné pozadí. Potřebuje jak podporu teorie, tak zkušenosti z praxe. Jazyková intuice je nutností pro kompetentního překladatele.
jedním z nejdůležitějších bodů, které je třeba při překladu zvážit, je pochopení hodnoty zdrojového textu v rámci diskurzu zdrojového jazyka. K rozvoji tohoto porozumění si překladatel musí být vědom kulturních rozdílů a různých diskurzálních strategií ve zdrojovém a cílovém jazyce. Skrytá struktura zdrojového textu by proto měla být objevena pomocí různých diskurzálních strategií překladatele.
dobrý překladatel by měl být obeznámen s kulturou, zvyky a sociálním nastavením mluvčích zdrojového a cílového jazyka. Měla by být také obeznámena s různými registry, styly mluvení, a sociální stratifikace obou jazyků. Toto sociokulturní povědomí může do značné míry zlepšit kvalitu překladů studentů. Podle Hatima a Masona (1990) je sociální kontext při překladu textu pravděpodobně důležitější proměnnou než jeho žánr. Akt překladu se odehrává v sociokulturním kontextu. Proto je důležité posuzovat překladatelskou činnost pouze v rámci sociálního kontextu.
po získání dobré kompetence ve zdrojovém i cílovém jazyce může začít skutečný překlad. Existuje však střední fáze mezi fází rozvíjení kompetencí a skutečným překladem: uvědomování si různých zdrojů poskytujících informace a učení se, jak je používat. Mezi tyto zdroje patří: různé jednojazyčné a dvojjazyčné slovníky, encyklopedie a Internet.
používání slovníků je samo o sobě technickou dovedností. Ne všichni studenti vědí, jak správně používat slovníky. Slova mají různé významy v různých kontextech a obvykle jednojazyčné slovníky mají v tomto ohledu nejvyšší hodnotu. Studenti potřebují hodně praxe, aby našli zamýšlený význam slov v konkrétním kontextu, pomocí jednojazyčných slovníků.
překladatelé musí být také obeznámeni se syntaxí nepřímé řeči a různými postavami řeči ve zdrojovém jazyce, jako je nadsázka, ironie, meióza a implikáty. Povědomí o těchto postavách řeči posílí kreativitu studentů a změní jejich pasivní znalosti na aktivní dovednosti.
i když je kladen velký důraz na rozvoj zdrojových a cílových jazykových kompetencí, neměly by být opomíjeny způsoby, jak je studenti mohou rozvíjet. Skupinová práce a spolupráce s vrstevníky mohou vždy vést překladatelský proces k lepším výsledkům. Studenti, kteří praktikují překlad se svými vrstevníky, budou schopni snadněji řešit problémy a také rychleji rozvíjet sebedůvěru a rozhodovací techniky (Razmjou, 2002). Ačkoli existuje možnost dělat chyby během skupinové práce, zkušenosti s vytvářením, odhalováním a opravováním chyb způsobí, že mysl studentů bude otevřená a ostražitá.
dalším důležitým bodem je, že úspěšní překladatelé obvykle vybírají jeden konkrétní druh textů pro překlad a pokračují v práci pouze v této oblasti; například překladatel může překládat pouze literární díla, vědecké knihy nebo žurnalistické texty. I při překladu literárních děl se někteří překladatelé mohou rozhodnout překládat pouze poezii, povídky nebo romány. Ještě konkrétnější je, že někteří překladatelé si vybírají konkrétního autora a překládají pouze její nebo jeho díla. Důvodem je, že čím více překládají díla konkrétního autora, tím více se seznámí s její myslí, způsobem myšlení a stylem psaní. A čím známější je překladatel se stylem spisovatele, tím lepší bude překlad.
překlad musí být praktikován v akademickém prostředí, ve kterém stážisté pracují jak na praktických úkolech pod dohledem svých učitelů, tak na teoretických aspektech, aby si zlepšili své znalosti. V akademickém prostředí jsou stážistům k dispozici nedávno publikované články, časopisy a knihy o překladu, kteří se tak seznámí s dobrými překladateli a jejich prací jejich čtením a následným porovnáním s původními texty. Tímto způsobem, stážisté budou rozvíjet svou pozorovací sílu, vhled, a rozhodování, což je zase povede ke zvýšení jejich motivace a zlepšení jejich překladatelských dovedností.
proto byla překladatelská studia nyní uznána jako důležitá disciplína a stala se nezávislým oborem, odděleným od studia cizích jazyků, na univerzitách. To odráží uznání skutečnosti, že ne každý, kdo zná cizí jazyk, může být překladatelem, jak se běžně a mylně věří. Překlad je klíčem k mezinárodnímu porozumění. Takže v tomto obrovském světě komunikace a přetížení informacemi potřebujeme Kompetentní překladatele, kteří mají teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohli dobře vykonávat svou práci. Význam teoretických znalostí spočívá v tom, že pomáhá překladatelům pochopit, jak jazykové volby v textech odrážejí jiné vztahy mezi odesílateli a přijímači,jako jsou mocenské vztahy, a jak se Texty někdy používají k udržování nebo vytváření sociálních nerovností (Fairclough, 1989).
konečně je důležité vědět, že dobrý překladatel vyžaduje mnohem víc než slovník a překladatelé se nedělají přes noc. Být dobrým překladatelem vyžaduje značné investice do zdrojových i cílových jazyků. Jedním z nejnáročnějších úkolů je bezpečné a věrné přepínání mezi dvěma vesmíry diskurzu. Pouze sofistikované a systematické zpracování překladatelského vzdělávání může vést k rozvoji úspěšných překladatelů. A nejnáročnější část cesty začíná, když překladatelé opustí své univerzity.
citovaná díla
Azabdaftari, B. 1997. Psychologická analýza překladatelského procesu. Motarjem Journal, Mašhad, Írán. 21 & 22: 7-12 (překlad).
Fariclough, N.1989. Jazyk a moc. Londýn, Longmane.
Farahzad, F. 1998. Gestalt přístup k manipulaci v překladu. Perspektivy: studie translatologie, 6 (2): 153-233.
Hatim, B. & I. Mason. 1990. Diskurz a překladatel. Londýn: Longman.
Lotfipour, S.K. 1985. Lexikální soudržnost a překladová ekvivalence. Meta, XLII, 1, 185-92.
Razmjou, L. 2002. Vypracování pokynů pro nové osnovy pro program anglického překladu BA na íránských univerzitách. Online Překladatelský Časopis, V. 6, Č. 2 http://accurapid.com/journal/20edu1.htm
Shahvali, M.1997. Adaptační znalosti, průchod úspěchu a kreativity(překlad).